Marcel Benoistova cena, kterou v roce 1920 založil francouzský advokát Marcela Benoista, patří mezi nejvýznamnější švýcarské vědecké ocenění. Vítěze vybírá Švýcarská národní vědecká nadace a cena je doprovázena finanční odměnou 250 000 švýcarských franků (přibližně 6,5 milionu korun). Mezi předchozí laureáty patří jedenáct osob, jež později získaly Nobelovu cenu, například chemik Richard Ernst nebo astronom Michel Mayor.

Jínek, profesor biochemie na ETH Zürich, se stal letošním laureátem díky svému „vynikajícímu výzkumu molekulárních systémů řízených RNA, které dokážou cíleně zasahovat do genetického materiálu buněk“. V roce 2012 byl spoluautorem studie v časopise Science, která poprvé ukázala, že bakteriální protein Cas9 lze naprogramovat tak, aby přesně stříhal DNA – klíčový krok k vývoji nástroje CRISPR‑Cas9, za který v roce 2020 získaly Nobelovu cenu Jennifer Doudnaová a Emmanuelle Charpentierová.

Martin Jínek se narodil v roce 1979 v Třinci. Po úspěšném studiu na Trinity College v Cambridge a doktorátu v Evropské laboratoři molekulární biologie v Heidelbergu nastoupil v lednu 2007 jako postdoktorand do laboratoře Jennifer Doudnaové na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Tam se zapojil do výzkumu CRISPR, když mu kolega přinesl téma proteinů Cas9. V roce 2013 přešel na ETH Zürich, kde se stal docentem a v roce 2021 plnohodnotným profesorem.

Kromě akademické činnosti Jínek v roce 2011 spoluzaložil biotechnologickou firmu Caribou Biosciences, která se zaměřuje na vývoj buněčných terapií proti rakovině. Firma od roku 2021 obchoduje na burze Nasdaq a její terapie CAR‑T buňky jsou v rozhodující fázi klinických testů. V roce 2023 regulátoři v Británii a USA schválili první lék založený na CRISPR pro léčbu srpkovité anémie a beta‑talasémie, což potvrzuje rychlý přenos technologie z laboratoře do klinické praxe.

Jínek se také aktivně vyjadřuje k etickým otázkám spojeným s genovou editací. Kritizoval čínského vědce He Ťien‑kchueje, který v roce 2018 upravil DNA lidských embryí, a označil takový postup za nezodpovědný a eticky nepřijatelný.

Martin Jínek žije v blízkosti švýcarského lesa nedaleko Curychu se svou manželkou, rovněž profesorkou biochemie, a dvěma dětmi. Přestože se pravidelně vrací do Švýcarska, neplánuje se vracet do České republiky.